Bazi.cz

Bazi.cz

Zaľúbil sa chlapec...

V lednu 1999 se stala jedna móc hezká věc... Její podstatu vám snad pomůže osvětlit tento výtah z diskuse na e-mailové konferenci GLB-L. A kdyby vás zajímala celá předchozí historie, dočtete se ji na jiné stránce.

Bazilišek

(pondělí 18. ledna 1999)

Zaľúbil sa chlapec... trocha ho to vzalo.

Ahoj všichni,

MYSLÍM, že jsem se ZAMILOVAL. A mám hned na vás dvě otázky:

1) souvisí s tím slovem "myslím" - jak vlastně člověk pozná, že se do někoho OPRAVDU zamiloval, že to není jenom nějaká povrchní náklonnost? (tak tohle je skoro téma k "filozofickým" debatám, takže očekávám reakce zejména Jehnera a dalších účastníků podobných diskusí :-))) )

2) jak mu TO říct? (a tohle je pro změnu téma k naprosto "reálným" a "praktickým" debatám, takže očekávám reakce úplně všech :-))) )

Bazilišek

Jehner

(pondělí 18. ledna 1999)

Bazilišek psal:
A mám hned na vás dvě otázky:
1) souvisí s tím slovem "myslím" - jak vlastně člověk pozná, že se do někoho OPRAVDU zamiloval, že to není jenom nějaká povrchní náklonnost? (tak tohle je skoro téma k "filozofickým" debatám, takže očekávám reakce zejména Jehnera a dalších účastníků podobných diskusí :-))) )

Jehner nezklame:-))

jsou v zásadě 2 možnosti:

1. je to ta "láska natvrdo", kterou si prožiješ 1-2x za život a pak se nemá cenu ptát, být s ním musíš, láska je záležitostí už i somatickou, hubneš nebo tloustneš a nemáš možnost volby. Ex post /čili z pošty/ si myslím, že je dobrý to jednou za život zažít, jeden můj kámoš díky tomu zhubnul a zůstal hubenej, ale na život to není: prakticky nevěřím, že by se to dvěma našincům mohlo stát symetricky v jednom čase => taková láska je výhradně nešťastná se všemi důsledky /mě to drželo několik let a zažil jsem si svoje/.

2. je to normální láska. Tak do toho jdi a buď se časem "začnete mít rádi" a bude to fajn /a občas ho budeš chtít nakopat do prdele/, vznikne normální vztah, kdy vím, co se mi na něm líbí a co se mi na něm nelíbí... Jungovsky se ten vztah vymaní z oblasti nevědomí.

Někdy to ten vztah neunese:

roztomile naivní -> hlupák

avantgardní -> nemá vkus

miluju ho, tak proč ho nepozvat na večeři -> nezneužívá mě a není se mnou jen kvůli penězům?

atd. atd.

A potom, co si udělám v podstatě chladný kalkul, jestli bych s ním chtěl žít I BEZ LÁSKY a zjistím, že ano, zeptám se sebe, jestli ho mám rád, a zjistím, že ano, pak... pak to je ono.

Bazilišek psal:
2) jak mu TO říct? (a tohle je pro změnu téma k naprosto "reálným" a "praktickým" debatám, takže očekávám reakce úplně všech :-))) )

Normálně. Pokud ho moc nemiluješ, je to snazší. Pokud ho moc miluješ, tak řeč, kterou si připravíš, stejně neodříkáš.

Asi mě mravokárci vynadaj, ale po pár skleničkách /ale musíte pít OBA a oba stejně!!!/ to jde docela snadno a můžeš pokračovat rovnou v pití na radost nebo na žal, podle toho co řekne. A možná se spolu i vyspíte. Pak ovšem SAFE.

Martin K.

(pondělí 18. ledna 1999)

Dle toho, že s podobnými věcmi mám opravdu minimální zkušenosti, radím pustit se do toho. Člověk má v sobě obvykle stálý zmatek, no a na smrt nejdeš, takže o co jde. Člověk tak může po malých stupíncích dojít někam moc vysoko, ale k tomu ty stupínky potřebuje a proto jsou důležité.

K druhé otázce plně souhlasím s Jehnerem. Člověk ale musí dávat pozor, jinak dopadneš nejen na dlažbu, ale i dřív pod stůl. Začni s tím, co vás spojuje nebo co je jeho přednostní zálibou, třeba počítače nebo co já vím, něčeho si určitě všimneš.

Hodně štěstí. Když budeme mít štěstí, i okolo nás bude mnoho štěstí.

Bazilišek

(pondělí 18. ledna 1999)

Jehner psal:
Normálně. Pokud ho moc nemiluješ, je to snazší. Pokud ho moc miluješ, tak řeč, kterou si připravíš, stejně neodříkáš.

Tak to mi čteš myšlenky. Ale:

CO NEJSME SCHOPNI ŘÍCT, MŮŽEME NAPSAT... ???

Jehner

(pondělí 18. ledna 1999)

Bazilišek psal:
CO NEJSME SCHOPNI ŘÍCT, MŮŽEME NAPSAT... ???

No, mám s tím docela špatný zkušenosti. Jeden dopis si pak dokonce dotyčnej sviňák četl s kámošema a vysmívali se mi.

Kromě toho člověk, pokud není echt spisovatel, nechá se často při psaní dopisu zanést někam... že to působí divně.

Jiná věc je mail: to jde začít si povídat polozávazně a přitvrzovat a přitvrzovat, nejdřív napsat "zamiloval jsem se do tebe" jako napůl vtip, přijde-li neodmítavá reakce, napsat, ze to nebyl až tak úplně vtip, pak si domluvit schůzku, nejlíp někde, kde NEbudete sami /jsi-li takový srab jako já; já znervózním, drístám o pičovinkách a ztrapňuju se až běda/ a po čase někde, kde budete sami... v každý fázi můžeš vycouvat, když se dozvíš "že už chodí s Erikem" nebo "že jseš kamarád, ale..."

uvidíš sám...

Petr Ch.

(pondělí 18. ledna 1999)

Bazilišek psal:
A mám hned na vás dvě otázky:
1) souvisí s tím slovem "myslím" - jak vlastně člověk pozná, že se do někoho OPRAVDU zamiloval, že to není jenom nějaká povrchní náklonnost?

Například z očních zornic lze vyčíst (při jejich rozšíření lze číst že ten druhý nás přinejmenším rád vidí...) mnohé, dále z toho, jaký "osobní prostor" nám ten druhý nechává = při vzdálenosti cca 30-50 cm lze hovořit o přinejmenším velmi přátelském hovoru, nebo z postoje toho druhého i nás samých.... Atd. - krásně o tom pojednávají učebnice sociální psychologie (ale datované po 1995!!!)

Je-li Tvé zamilování opravdové či jen povrchní, musíš poznat ONLY Ty sám, nikoliv však po dnech, ale spíše po nějakém delším čase. Nebo do toho skočit rovnýma nohama a čekat... Buď nám bude odpovědí smích či výsměch nebo možná jen postel anebo BIG LOVE....

Radek

(úterý 19. ledna 1999)

Bazilišek psal:
A mám hned na vás dvě otázky:
1) souvisí s tím slovem "myslím" - jak vlastně člověk pozná, že se do někoho OPRAVDU zamiloval, že to není jenom nějaká povrchní náklonnost?

Povrchní není nic, co sám jako povrchní nevidíš. Pokud to myslíš prakticky, dej si otázku, zda tomu člověku věříš a dokázal bys s ním žít a případně i něco obětovat. To je ta Tvá strana mince. Pak ještě jde o to, zda on cítí, nebo bude cítit něco podobného k Tobě. Ze zamilovanosti se může jinak stát velmi rychle jednostranná závislost. No a pak to velmi důležitý - vybalancovat svou touhu být s tím, koho miluješ, neustále, s nutností nechat ve vztahu dostatek prostoru a svobody.

Papyr

(pondělí 18. ledna 1999)

Bazilišek psal:
A mám hned na vás dvě otázky:
1) souvisí s tím slovem "myslím" - jak vlastně člověk pozná, že se do někoho OPRAVDU zamiloval, že to není jenom nějaká povrchní náklonnost?

Mohol by som ti odpovedať v dvoch rovinách: poetickej a technickej...

Najprv príde prvé štádium. Si s ním celkom rád, cez prestávku (medzi hodinami, medzi prednáškami, na koleji, v práci - nehodiace sa škrtni) sa navzájom vyhľadávate, alebo vyhľadávaš ty jeho. V podstate si máte mnoho čo povedať, ste kamaráti, možno najlepší kamaráti, a naraz si uvedomíš, aký je krásny.

(Samozrejme, nemá to všeobecnú platnosť, zamilovať sa môžeš aj do človeka, s ktorým si sa v podstate v živote neporozprával, ale to som ja v podstate nezažil. Takýto človek sa mi mohol aj veľmi páčiť, ale zamilovaný - teda poriadne, vášnivo, búrkovo zamilovaný - to som doňho nebol.)

Druhé štádium.

Dívaš sa naňho tak, ze ti zviera srdce, prípadne sa zalamujú nohy, stretávate sa čoraz častejšie, tu a tam si idete spolu vypiť, ale len v miere. Rozprávate sa o milióne vecí... Tu už presne vieš, že si sa zamiloval, a je to najkrajšie štádium, pretože trávite mnoho času spolu... Pre mňa zostane nezabudnuteľný júl (červenec) 1997.

Tretie štádium.

Témy k hovoru sa postupne vytrácajú, už spolu sedíte len tak zo zvyku, ale stále radi. Ty ho miluješ stále viac, on ťa má stále rovnako kamarátsky rád. Pri každom potľapkaní pliec alebo objatí z jeho strany ti zmrzne krv v žilách. Tu už vieš, že ho strašne chceš, a preňho by si snáď peši išiel aj na kraj sveta... Chcel by si mu povedať miesto obvyklých tém, ako ho máš rád... ale nebudeš to vedieť dokázať. Triezvy nie. (A ked si zamilovaný "totálne", čo sa podarí 0-3x za život, mne osobne 1x, tak mu to nedokážeš povedať ani opitý.)

Bazilišek psal:
2) jak mu TO říct? (a tohle je pro změnu téma k naprosto "reálným" a "praktickým" debatám, takže očekávám reakce úplně všech :-))) )

Tak na konci tretieho štádia sme sa dostali k tomu, ako to povedať. Ja osobne som mu to napísal, ale ako už moji predchodcovia písali, nie je to ideálny prostriedok pre prenos informácií. Fakt by sa to malo hovoriť osobne, najlepšie, keď ste obidvaja rovnako opití. Je to nesmierne, nesmierne ťažké. Ako to dopadne, to je vo hviezdach. (Zvlášť, keď vyzerá ako Mulder.)

Ak je dotyčný našinec, tak je to trochu jednoduchšie. Spravidla už na konci druhého a začiatku tretieho štádia si to o sebe poviete, a potom je priznanie sa k láske o niečo jednoduchšie. :-)))

Samozrejme, láska a zamilovanosť sú trochu odlišné, ale zamilovanosť je omnoho krajšia tou svojou sebadeštruktivitou, vďaka ktorej ho pôjdete odprevadiť až k jeho vchodovým dverám, aj keď býva na opačnom konci mesta a posledný spoj vám už ušiel, krajšia svojou silou, ktorá človeka doslova naddvihuje, krajšia snami, v ktorých sa vam sníva, že ležíte v jeho objatí, a ráno sa zobudíte a celý deň sa na všetkých usmievate, krajšia každým spoločným pivom, krajšia nezmyselnými básňami, ktoré vtedy píšete a ktoré on nikdy neprečíta, krásna aj tou bolesťou, ktorá je vtedy až na nevydržanie a na ktorú si budete - paradoxne nostalgicky - spomínať...

Zamilovávajte sa, je to krásne!

Martin K.

(pondělí 18. ledna 1999)

Tak co, Martine. Již se ti rýsuje plnohodnotně odpověď na obě otázky?

Bazilišek

(pondělí 18. ledna 1999)

Martin K. psal:
Tak co, Martine. Již se ti rýsuje plnohodnotně odpověď na obě otázky?

No, nevím. Odpověď na tu druhou ("praktickou") otázku už se tak nějak vyrýsovala, odpověď na tu první ("filozofickou") otázku asi budu muset pořádně dořešit až po vyřešení té druhé otázky, a to asi nejlépe s "tím druhým".

Ale přesto bych ocenil jakékoli další rady a úvahy.

Stále ještě nejistý

Bazilišek

Jindra

(pondělí 18. ledna 1999)

Bazilišek psal:
2) jak mu TO říct? (a tohle je pro změnu téma k naprosto "reálným" a "praktickým" debatám, takže očekávám reakce úplně všech :-))) )

To já zatím řešil tak, že jsem mu to nikdy neřekl. Jdi na to s citem. Snaž se s ním bavit o čemkoli a podle jeho chování poznáš, jestli jsi mu otravnej či ne, a postupně (což ne vždy znamená pomalu) probourávej bariéry a suň to tam kam chceš. Já jsem v dlouhodobějším vztahu podruhé, a ani jednou jsem nesmolil žádné dopisy či proslovy.

V tomhle ohledu opravdu platí "buď svůj". Cokoli jiného bude trapné.

Hodně štěstí.

Bazilišek

(úterý 19. ledna 1999)

Jindra psal:
V tomhle ohledu opravdu platí "buď svůj". Cokoli jiného bude trapné.

Obávám se, že kdybych měl "být svůj", tak bych zůstal do konce života na ocet. :-)))

Na druhou stranu, v Amigu č. 11/12 jsem měl tento horoskop:

"Blížencům hvězdy doporučují, aby hlavně mezi Vánocemi a Silvestrem hojně navštěvovali své oblíbené podniky, protože je tam čeká velké překvapení - kluk, po kterém totiž již nějakou dobu tajně pokukuješ a sníš, se s tebou bude chtít dát do řeči a máte velkou šanci začít úplně nový život plný krásných chvil strávených spolu. Nemusíš se ani obávat udělat první krok ty, protože se ti to vyplatí."

Sice na horoskopy nevěřím, ale... člověk nikdy neví. :-)

Anton the Phantom

(pondělí 18. ledna 1999)

Bazilišku,

gratuluji. A jestli očekáváš vědecky definovaný rozdíl mezi zamilováním a zakoukáním se do někoho, tak je to těžké...

Můžeš normálně spát? Já když se zamiluji, tak nemůžu. Snažím se s tím mužem být co nejčastěji a nejdéle, myslím na něj a neotáčím se za hezkými piškoty na ulici (no alespoň ne tak často).

Druhá otázka je jednodušší. Jste předpokládám oba gay a víte, že to víte o sobě. V tom případě tři rudé růže jsou obyčejně moc hezký začátek...

Doufám, že dostaneš moc lepší rady, ale GOOD LUCK!!

Bazilišek

(pátek 22. ledna 1999)

Anton the Phantom psal:
Můžeš normálně spát? Já když se zamiluji, tak nemůžu. Snažím se s tím mužem být co nejčastěji a nejdéle, myslím na něj a neotáčím se za hezkými piškoty na ulici (no alespoň ne tak často).

Hmm, už to tak bude :-)

Anton the Phantom psal:
Druhá otázka je jednodušší. Jste předpokládám oba gay a víte, že to víte o sobě. V tom případě tři rudé růže jsou obyčejně moc hezký začátek...

Jedna (zatím) stačila :-)

Bazilišek

(pátek 22. ledna 1999)

Ahoj všichni,

chtěl bych poděkovat všem, kteří se zapojili do této diskuse. Děkuju vám za krásné a přínosné rady a podněty. Takže děkuju zejména Papyrovi za krásný mail, ale i dalším (Jehnerovi, Antonovi, Falmovi, Petrovi, Martinovi,...), že mi pomohli a zapojili se tak ochotně do této HRY.....

Ano, šlo o "hru", nikoli však namířenou proti komukoli z této konfery. Právě naopak. Jak jsem napsal v jednom mailu:
CO NEJSME SCHOPNI ŘÍCT, MŮŽEME NAPSAT... ???

Totiž onen kluk, který se stal "objektem mého zájmu" je ČLENEM téhle konfery a celou diskusi sledoval.

Proto jsem odpověděl na mail Martina K.:
No, nevím. Odpověď na tu druhou ("praktickou") otázku už se tak nějak vyrýsovala,

Ano, "vyrýsovala" se přesně v okamžiku, kdy jsem vám tu otázku položil. Přesněji, v okamžiku, kdy si ji "on" přečetl.

Bazilišek psal:
odpověď na tu první ("filozofickou") otázku asi budu muset pořádně dořešit až po vyřešení té druhé otázky, a to asi nejlépe s "tím druhým".

A to už se stalo. Tak nějak jsme si to vzájemně vyjasnili... a snad k oboustranné spokojenosti. :-)))

Takže ještě jednou díky všem

Bazilišek

Jakub

(pátek 22. ledna 1999)

Bazilišek psal:
Tak nějak jsme si to vzájemně vyjasnili... a snad k oboustranné spokojenosti. :-)))

Počkat, ty a Martin? No potěš, to teda budete dvojka... Ale já vám to přeju. (Jehnere, požehnej jim)...

Honza

(pátek 22. ledna 1999)

Jakub psal:
Počkat, ty a Martin? No potěš, to teda budete dvojka...

Ale neeeee, Bazilišek & já!

Tak. A ví to všichni. Ani to nebolelo :-)

Bazilišek

(pátek 22. ledna 1999)

Jakub psal:
Počkat, ty a Martin? No potěš, to teda budete dvojka...

Jakube, Martina jsem jmenoval v souvislosti s mailem, ne v souvislosti s čímkoli jiným.

Ota

(pátek 22. ledna 1999)

Tak ti řeknu, Martine, že nadhození tvého zaláskování a chystaného projevení zájmu do konfery mohl být pro Honzu i náročný šponovák. :-]

Tak trochu předpokládám, že jsi od začátku Honzovi nebyl lhostejný. Mohl si třeba představovat, že se chystáš sbalit někoho jiného. A to rozpačité čekání, kdo to bude místo tebe..... Řeknu ti, chtěl bych vidět to vaše setkání, když jsi ho vlastně (tou růží ?) ujistil, že on je tím objektem zájmu. To muselo být pěkné.

Přeji vám oběma pěkný upřímný vztah

Bazilišek

(pondělí 25. ledna 1999)

Ota psal:
Tak ti řeknu, Martine, že nadhození tvého zaláskování a chystaného projevení zájmu do konfery mohl být pro Honzu i náročný šponovák. :-]

To může zodpovědně posoudit jedině on sám, takže: no comment.

Ota psal:
Tak trochu předpokládám, že jsi od začátku Honzovi nebyl lhostejný. Mohl si třeba představovat, že se chystáš sbalit někoho jiného. A to rozpačité čekání, kdo to bude místo tebe.....

To může zodpovědně posoudit jedině on sám, takže: no comment.

Ota psal:
Řeknu ti, chtěl bych vidět to vaše setkání, když jsi ho vlastně (tou růží ?) ujistil, že on je tím objektem zájmu. To muselo být pěkné.

Pěkné to bylo. I když ta růže přišla na řadu až při dalším setkání. :-)

Ota psal:
Přeji vám oběma pěkný upřímný vztah

Díky...

Honza

(úterý 26. ledna 1999)

Ota psal:
Tak ti řeknu, Martine, že nadhození tvého zaláskování a chystaného projevení zájmu do konfery mohl být pro Honzu i náročný šponovák. :-]

Nějaké nejasné tušení jsem měl, ale asi nejsem dost naivní, abych si myslel, že jsem to já... Hlavně, že se to vyřešilo :-)))

Ota psal:
Tak trochu předpokládám, že jsi od začátku Honzovi nebyl lhostejný. Mohl si třeba představovat, že se chystáš sbalit někoho jiného. A to rozpačité čekání, kdo to bude místo tebe.....

No hruuuuuza... Ale stačilo se zeptat... Ani jsme nebyli moc opilí, alespoň nedávají-li do jasmínového čaje alkohol :-)))

Ota psal:
Přeji vám oběma pěkný upřímný vztah

Taky dík.


Právě jste dočetli úryvky z diskuse na e-mailové konferenci GLB-L na téma "Zaľúbil sa chlapec...". Celou historii, která téhle diskusi přecházela, se dočtete na jiné stránce. Úryvky jsou autentické, snad jen částečně upravené kvůli vytažení z kontextu (také jsem pro lepší čtení přidal diakritiku a opravil překlepy). Jména v textu nemusejí odpovídat skutečnosti a jakákoli podobnost osob a děje by mohla být pouze náhodná :-)

Copyright © 1998-2014 Bazi. Všechna práva vyhrazena.
Založeno na CMS Joomla! Validní HTML a CSS. SEO optimalizováno. PageRank: 4.
Bazi