Bazi.cz

Bazi.cz

Jak se žije gayům?

(No Name, 1999)

Rozhovor z měsíčníku studentů Vysokého učení technického v Brně, No name.

Slovo redaktora:

Důvodem, proč vlastně tento rozhovor vznikl, bylo z mé strany, že toto je jedna z oblastí, o které se často mluví, ale nikdo vlastně neví, o co jde. Je až s podivem, jak každý soudí někoho, o kom nic neví, a chce mu diktovat, jak by měl vlastně žít. Tento rozhovor probíhal stejně, jako bych se byvil s kamarádem o holkách; interviewovaný vypadá a je zcela normální kluk a ne žádná slečinka s divným hláskem. Dole se nepodepíši, protože nechci ohrozit osobu, která mi rozhovor poskytla, a své přátele; já sám dokazovat, že jsem to, čemu většina říká "normální", nepotřebuji a ani nechci. Do příštího čísla připravujeme pohled do klubů, kde se schází gay komunita, a budete možná překvapeni, jak všelijak nevypadají.

Jak jsi to takříkajíc objevil, že jsi homosexuálně orientovaný?

Ve třinácti letech na ZŠ to najednou přišlo a to poznání mě ohromilo. Jako každý jiný jsem objevil sexualitu.

Řekl jsi to rodičům a co sourozenci, příbuzní apod.?

Rodině ne, od počátku mi díky výchově bylo jasné, že já jsem v pořádku, ale okolí by to naprosto nepochopilo. Dodnes jsem to rodičům neřekl, mám pocit, že je tak svým způsobem chráním před nutností se s tím vyrovnat; pocházím totiž z malého městečka. Z příbuzných jsem se svěřil jenom svojí tetě.

Skrýval jsi svou orientaci před okolím a současný stav?

Do devatenácti let jsem žil jako Robinson na pustém ostrově, neznal jsem nikoho stejného založení jako já, byl jsem odkázán akorát tak na to odvážnější z antické literatury. V rodném městečku to skrývám dodnes; na škole a vůbec v Brně žiju zcela otevřeně. S ničím se netajím, ale ani to nevykřikuji po chodbách fakulty.

Mluvil jsi o tom s psychologem, lékařem apod.?

V tom smyslu, jak asi myslíš, ne. Proč taky? Homosexualita není nemoc.

Měl jsi sexuální zkušenost s holkou, vzrušují Tě vůbec děvčata a chtěl bys to s nějakou zkusit?

Ano měl, ve dvaceti, byla to jen taková hra s nejlepší přítelkyní, která o mně věděla všechno. Sledovali jsme u lahve vermutu film Caligula. Ženy mě sexuálně vůbec nepřitahují a nemám chuť si to zopakovat.

První sexuální zkušenost?

V devatenácti letech jsem se seznámil na inzerát. Byl to vědomě plánovaný pokus a věděl jsem, že můj partner je nevýrazná osobnost a budu mít vše pod kontrolou. Bylo to báječné, i když dnes by mě to asi neupokojilo a jeho bych si ve společnosti ani nevšiml.

Jakou sexuální roli preferuješ?

To jestli jako dělám chlapa nebo babu?

Třeba.

Hm, to je pěkný nesmysl, takhle se to nedá brát. Já jsem chlap a potřebuju chlapa. Dva muži se k sobě chovají jinak než heterosexuální pár, mají mnohem větší možnost vcítit se do toho druhého, přitom ale neztrácejí svoji mužskou podstatu charakteru. Někdo sice bývá submisivnější, někdo dominantnější, ale to je spíše záležitost snahy prosadit svoji osobnost než přejímání rolí obvyklých u heterosexuálů. Můžeš ty pochopit ženský způsob vidění světa své přítelkyně?

Odpovím otřepanou frází, že čím více jsem ženy poznal, tím méně pochopil. Přesto by mě zajímalo, jak to zhruba probíhá?

Co?

Sexuální hrátky?

Chceš říci, že si nedovedeš představit, co spolu dělají dva muži v posteli?

Moc ne, asi jako většina?

Sex mezi muži je velmi krásný, může být něžný nebo drsnější, jak ho kdo má rád. Probíhá v podstatě stejně jako u heterosexuálů až na určité anatomické rozdíly, tobě by na chlapovi něco přebývalo, mně zas na ženě chybělo... *
* pozn. redakce: Zde se redaktor a interviewovaný dali do velezajímavého podrobného rozhovoru o nejrůznějších sexuálních praktikách, který nelze bohužel uveřejnit.

Takže je všechno ideální?

Pravda, také my máme něco jako sexismus. Někdy jakoby mladí kluci byli pouze pro potěšení starších solidních pánů, které zajímá jen jejich svěží tělo, ale ne duše. Myslím, že celá věc je hlavně o sobectví, ale není to tak zlé jako u vás. Mnoho heterosexuálních mužů považuje ženy za podřadné bytosti.

Napadl Tě někdo kvůli Tvojí orientaci, třeba slovně apod.?

Přímo ne, pokud nepočítáme fanoušky na hokejovém utkání křičící, že soupěřův tým je banda buzerantů, a vůbec naprosto běžné používání takových slov v hanlivém významu. Kdekdo vás uhodí slovem, aniž sám chce, tak hluboko jsou zakořeněny některé předsudky; na druhou stranu by mě vůbec nepotěšilo, kdyby nějaká společnost vyprávějící si vtipy o teplouších po mém příchodu nepřirozeně zmlkla.

Máš v současnosti stálého partnera a je taky z VUT, žárlíš na něj, chtěl bys s ním žít i do budoucna?

Už tři roky mám stálého partnera, který už vystudoval; velice ho miluji a převelice žárlím, to už patří k sobě. Plánujeme společnou budoucnost a poslanecká sněmovna nám šťastné zítřky odmítnutím návrhu zákona o registrovaném partnerství velmi znesnadnila. Všechno by pak bylo mnohem lepší, třeba v otázce bydlení, dědictví apod.

Ukazujete se spolu na veřejnosti a byli jste spolu na nějaké školní akci nebo se k tomu chystáte?

Někdy se držíme za ruce, líbáme na veřejnosti a tak. Prostě když dostaneme chuť, moc se nerozpakujeme. Chystali jsme se na Reprezentační ples VUT, ale nevyšlo to, příště určitě půjdeme.

Jaký je Tvůj vztah k dětem a jak bys je chtěl získat?

Jako dítě jsem měl odstup od vrstevníků, ale mám malé neteře a synovce a ve vztahu k nim vždycky potřebuji zpočátku prolomit ledy a odložit vážnost dospělého, potom si s nimi dobře rozumím. Zatím se necítím dost zralý, abych mohl někoho vychovávat. Jednou možná bychom chtěli s partnerem nějaké adoptovat.

Míval jsi nebo máš nějaké přechodné partnery a jak vnímáš otázku AIDS?

Než jsem poznal svého přítele a zažil opravdovou velkou lásku, střídal jsem náhodné známosti, často na jednu či několik nocí. V podstatě šlo pouze o sex. Používal jsem poměrně bezpečné praktiky. Jsem HIV negativní, pokud ti běží o toto.

Jakým způsobem jsi je "balil"?

Balil jsem je vždy v nějakém gay podniku. Pohledem navážete kontakt, a když přeskočila jiskra, otestoval jsem je "vstupním pohovorem"; během nezávazné konverzace jsem si bedlivě všímal způsobu mluvy, schopnosti vyjadřování, inteligence, chování a hodnotového systému vybraného objektu. To ale neznamená, že jsem se bavil pouze se studenty, doktory, právníky a inženýry. Proč se nezeptáš na obyčejná seznámení, kdy jsem nikoho nebalil? S naprostou většinou stejně orientovaných známých jsem nikdy nic neměl. Život není jenom o sexu.

Máš přehled, kolik lidí od Tebe z ročníku je stejně orientováno?

Ta čtyři procenta zhruba sedí.

Vzrušují Tě například profesoři ve škole?

Vysazený na profesory nejsem, ale když je to štramák chlap, tak se za ním v klidu i ohlédnu. Vitální, pěšstěný, inteligentní muž může být přitažlivý i v poměrně vysokém věku. Kdysi dávno jsem se na to ptal několika kolegyň a v této minianketě zvítězili dva profesoři po šedesátce coby nejzajímavější muži na fakultě. Osobně nedávám přednost žádné věkové kategorii, líbí se mi muži od patnácti do x let.

Co třeba kluci v létě na koupališti?

Proč myslíš, že se tam chodí? Jako když páv rozkládá svůj chvost, tak každý muž i žena se tam natřášá a předvádí své přednosti a pase po těch druhých; proč bychom měli být výjimkou?

A koukáš se ve společných sprchách na kolejích?

Nikoho nešmíruju, ale kdo se ukazuje, na toho se podívám. Ostatně i kočka smí koukat na krále.

Co Ty a armáda, říká se, že homosexuálové mají modrou knížku, máš ji taky?

Homosexualita není postačující podmínkou pro zproštění vojenské služby, pouze pokud máte psychické problémy vyrovnat se s prostředím, můžete chtít modrou. Já ji mám kvůli astmatu a vůbec mi nevadí, že mě nebude žádná guma prohánět po cvičáku. Vojáčci se mi moc líbí, mám rád uniformy, kanady, zbraně, kůži a tak... Pár našinců mezi vojáky znám, nejvyšší šarže byl podplukovník.

Co bys chtěl vzkázat?

Ahoj všichni.

Děkuji za rozhovor.

Já také, bylo mi potěšením.

Rozhovor je naprosto otevřený a nebylo jeho cílem získat nějaké sympatie k interviewovanému, který věří, že slušný člověk může číst všechno, i pravdu. Vážený čtenáři, zamysli se, zda bys dovolil takto bez přikrašlování nahlédnout někomu do svého soukromí, aby napsal o tobě to dobré i špatné, aby přinesl zprávu světu většiny, že jsi normální a obyčejný.

(Převzato ze studentského měsíčníku VUT v Brně - No Name č. 5/98, květen 1999)

Copyright © 1998-2014 Bazi. Všechna práva vyhrazena.
Založeno na CMS Joomla! Validní HTML a CSS. SEO optimalizováno. PageRank: 4.
Bazi