Bazi.cz

Bazi.cz

Jak na coming out před 17letým...

V únoru 2000 nadhodil Michal S. na konferenci GLB-L zajímavé téma, které se rozvinulo do diskuse s názvem "Jak na CO před 17tiletým HT". O čem to celé bylo, napovídá už sám název... Někteří účastníci se docela zajímavě rozpovídali.

Michal S.

(úterý 8. února 2000)

Ahoj vespolek,
tak jsem se po několika měsících "monitorování" rozhodl ztenčit řady "neviditelné hmoty" zde v konferenci a konečně se zviditelnit.

Tomuhle zviditelnění předcházelo někdy v prosinci zviditelnění se na STUDu, posléze někdy před měsícem v jistém smyslu opět "zviditelnění" se (tedy coming out) jak doma, tak mezi nejlepšími kamarády. No, ale samozřejmě jsem začal u těch lidí, u kterých jsem z různých důvodů věděl, že to vezmou v pohodě, což se také stalo. Ale teď řeším případ, kde si asi sám neporadím.

Tedy:
Coming out před lidmi, u kterých lze díky jejich věku předpokládat určité životní zkušenosti a tedy i toleranci k odlišnostem a určitý nadhled, v tuhle chvíli nepovažuji za problém. Ale: mám kamaráda heteráka, kterému je 17 let, a domnívám se, že mám několik důvodů proč se vyautovat i mu. Jednak se pravidelně stává, že vzhledem k tomu, jak s ním mlátí puberta, se mně často vyptává, která holka že se mi to líbí, no a nepovažuji za fér to pořád zamlouvat.

To je ale pouze slabý důvod. Druhý důvod je horší. Jak jsem psal, jsme kamarádi a nikdo z nás dvou nemá zájem tento stav měnit jakýmkoliv směrem. Tedy já nemám v úmyslu ho "balit" a on vzhledem k tomu, že je heterák, taky ne. Na druhou stranu asi by byla škoda to kamarádství zbourat, už jenom proto, že spolu spolupracujeme na nějakém společném projektu, a tedy spolu vyjít musíme, i kdybychom nechtěli. Problém je však v tom, ze mě možná spíš než za kamaráda považuje za staršího bratra (berte to jako přirovnání nebo model chování, on to tak samozřejmě nenazve, ale mám pocit, že to nějak tak podvědomě bere).

A možná právě díky tomu se ke mně chová velice - no nevím, jak to přesně nazvat, řekněme, že se chová "teple". Tedy snaží se být se mnou 24 hodin denně, zve mě na večeře, když jdeme po ulici, tak jde těsně vedle mě jako sardinka, skoro by mě snad chtěl vést za ruku. Tahle jeho vlastnost mi je nepříjemná, protože se de facto snaží (aniž by to tušil a aniž by to byl z jeho strany záměr) dostat se v mém životě na místo, kde já rozhodně neočekávám heteráka, nebo jinak řečeno, dovoluje si to, co by si člověk, který je pouze kamarád, dovolovat neměl. Což je velice nepříjemné. Proto by bylo určitě dobré mu nějak říct, aby si zachoval trochu větší odstup.

Ale:
Z jeho pohledu by mohl být docela šok, až zjistí, že chodil po ulici a na večeře s "buzerantem". Mimochodem to je u něho nejhorší nadávka. Takže - otázka je jasná - jak mu "to" mám říct tak, aby si to nevzal jako pokus o sbalení, případně aby se spíše nelekl toho, že si ho budou lidi se mnou spojovat?

Teoreticky bych měl otázku spíše postavit zda mu to vůbec říkat, ale myslím si, že dříve či později by se to stejně dozvěděl, a asi bude lepší, když se to dozví ode mě. Nicméně mnozí z vás mají určitě více zkušeností než já, takže se nebudu bránit ani názoru, abych mu radši nic neříkal, přestože to v tuhle chvíli vidím jako nereálnou variantu.

Kdyby byl o pár let starší, tak v tom nevidím problém, problém je právě v těch jeho 17 letech. Osobně si totiž nemyslím, že v 17 je chopen člověk takovou informaci bez emocí zpracovat, z toho mám největší strach. Přece jen uvažování člověka v 17 a ve 20 je asi radikálně jiné. Tedy alespoň pokud můžu posuzovat podle sebe, já mam teď 20 a musím říct, že spoustu věcí vidím úplně jinak než před třemi lety.

Díky za vaše názory.

Michal

Jehner

(úterý 8. února 2000)

Michal S. psal:
Z jeho pohledu by mohl být docela šok, až zjistí, že chodil po ulici a na večeře s "buzerantem". Mimochodem to je u něho nejhorší nadávka. Takže - otázka je jasná - jak mu "to" mám říct tak, aby si to nevzal jako pokus o sbalení, případně aby se spíše nelekl toho, že si ho budou lidi se mnou spojovat?

No, já jsem docela zlomyslnej: teď si jednoho takovýho heteráka připravuju. Jsem na něj o to milejší, pomůžu mu s teorií obvodů...atd. atd. A tenhle kluk mluví proti buzerantům, já mu lehce oponuji...a nechávám ho, ať toho proti nám nahřeší co nejvíc. A pak mu to vmetu do tváře, až něco bude zase potřebovat.

Víš, v dnešní době se málokdy setkáš s někým, kdo by byl "proti nám", i když stojí před námi. Za posledních cca 5 let jsem potkal jednoho a ten měl pro to dobrý důvod: byl to fanatický katolík.

Dobrý je, když pozná víc našinců, aniž by to o nich věděl a když pozná, že jsou fajn, vyoutujte se mu kolektivně. Výlety GALESu byly k tomu vhodné; jeden katolík se stal "přítelem homosexuálů" a silně zrevidoval svůj katolicismus, aby s náma mohl kamarádit.

Michal S. psal:
Teoreticky bych měl otázku spíše postavit zda mu to vůbec říkat, ale myslím si, že dříve či později by se to stejně dozvěděl, a asi bude lepší, když se to dozví ode mě.

To určitě. Hlavně se ale nedej odradit, kdyby mluvil stylem "buzíky do plynu"; je to odkoukané chlapáctví a nikdo, když tě vidí, tě do plynu nepošle. Naopak se bude stydět za to, co o nás říkal. A hlavně: jestli by s tebou přestal kamarádit jen kvůli tomu, že jseš homosexuál, nestojí za to, abys s ním kamarádil ty.

Někteří moji kamarádi měli přistup "dobře, ale chováme se, jako bych o tom nevěděl, nemluvíme o tom". Časem si zvykli; někteří mě upozorní na ulici na pěknýho kluka, jedna kamarádka si přišla minulej tejden nechat "ohodnotit" svýho kluka.

Dobře to dopadne, jsme ve století Ovocného Netopýra. Držím ti palce
Jehner

Michal S.

(úterý 8. února 2000)

Jehner psal:
No, já jsem docela zlomyslnej: teď si jednoho takovýho heteráka připravuju. Jsem na něj o to milejší, pomůžu mu s teorií obvodů...atd. atd.

Sám jsi použil slovo zlomyslný. Jistě, zlomyslný můžu být i vůči kamarádovi, ale jen do jisté míry. Pokud bych to řešil nějak zlomyslně - nebo řekněme pokud bych si ho připravoval tak, abych nad ním měl převahu, třeba takovou, že mi bude zavázán za pomoc s teorií obvodů, měl bych pocit, že mu to říkám z pozice síly a že nemá možnost reagovat negativně. Možná to zní blbě, ale já sice nechci, aby reagoval negativně, ale jsem přesvědčen, že nemám právo odebírat mu tu možnost. A pokud mi bude zrovna v tom okamžiku za něco vděčný, tak má svázané ruce a nemá možnost reagovat negativně. A to není fér, přece jen je to kamarád. Prostě chci, aby jeho reakce nebyla nijak přetvařovaná, aby měl možnost naprosto svobodně se rozhodnout, jak bude reagovat, aby se nerozhodoval pod tlakem.

Jehner psal:
Víš, v dnešní době se málokdy setkáš s někým, kdo by byl "proti nám", i když stojí před námi. Za posledních cca 5 let jsem potkal jednoho a ten měl pro to dobrý důvod: byl to fanatický katolík.

Tak to jsem rád. Taky si myslím, že mu to vadit nebude, to, čeho se bojím, je hlavně to, aby si to nevztáhl na sebe (čili aby to nebral jako pokus o sbalení).

Jehner psal:
Dobrý je, když pozná víc našinců, aniž by to o nich věděl a když pozná, že jsou fajn, vyoutujte se mu kolektivně.

To je brutální nápad... vlastně ani nevím, jestli je dobrý nebo špatný, ale je brutální.

Petr Š.

(úterý 8. února 2000)

Čau Michale,
rád Tě tu vidím :-)

Už jsme sice tenhle problém jednou malinko nakousli, ale i tak k tomu ještě dodám pár postřehů. Ono tak jako tak rozhodnutí zůstane na Tobě a to, jak se ten kluk zachová, je jen obtížně předvídatelné. Ale v dané chvíli bych se nejvíce spoléhal na jeho inteligenci. Možná by nebylo od věci zkusit to úplně napřímo. Samosebou při nějaké vhodné příležitosti, kdy by bylo možné si chvíli pokecat. (Je to zvědavý/zvídavý člověk? Pak bude chtít vědět víc a to už je první krok k tomu, aby všechno prošlo úplně v pohodě.)

Je tu vždycky jistá možnost, že se od Tebe lidi odvrátí a úplně vždycky musíš počítat s tím, že Váš vztah se do jisté míry změní. Nicméně u kluka, kterýmu je už 17, bych se tolik nebál. Naopak je tu i možnost, že se pro něho staneš o to "zajímavější", když zjistí, že jsi jiný než ostatní a taky mu může zalichotit, že mu věříš a právě jemu jako jednomu z prvních řekneš, jak se věci mají.

Nebudu to teď tady zbytečně dál rozvádět, když si koneckonců můžem pokecat osobně.

Radek R.

(středa 9. února 2000)

Čau Michale,
mám pocit, že stejně víš, co uděláš. Prostě mu to řekneš. Navíc se blbě radí v situaci, kterou nezúčastněný nikdy nemůže poznat do detailu.

Jednu poznámku bych měl. Řekl bych mu to v nějaké chvíli úplné pohody, kde by byl čas na debatu. Klidně bych takovou situaci i zinscenoval. Mluvil bych absolutně narovinu včetně vyřčení svých obav z toho, aby to "přiznání" nebral jako balení. O všech těch pocitech, které jsi tady ventiloval a o tom, že si moc ceníš kamarádství a říkáš mu to proto, že mu nechceš lhát.

Tím si ho i udržíš "od těla", protože mu vnutíš tenhle žebříček hodnot jako svůj. Pokud nedosáhneš opačného efektu, že se do Tebe zamiluje :-)))

Radek

Michal S.

(středa 9. února 2000)

Radek R. psal:
mám pocit, že stejně víš, co uděláš. Prostě mu to řekneš. Navíc se blbě radí v situaci, kterou nezúčastněný nikdy nemůže poznat do detailu.

Jasně, v podstatě máš pravdu. Navíc, de facto všichni jste se shodli. To mě těší, nikdo se mi to nesnažil rozmluvit, takže do toho půjdu. No, v každém případě jsem to chtěl probrat s více lidmi (víc hlav víc ví). S pár lidma už jsem to řešil ústně, ale chtěl jsem vyvolat "širší diskusi".

Radek R. psal:
Jednu poznámku bych měl. Řekl bych mu to v nějaké chvíli úplné pohody, kde by byl čas na debatu. Klidně bych takovou situaci i zinscenoval. Mluvil bych absolutně narovinu včetně vyřčení svých obav z toho, aby to "přiznání" nebral jako balení. O všech těch pocitech, které jsi tady ventiloval a o tom, že si moc ceníš kamarádství a říkáš mu to proto, že mu nechceš lhát.

Tak to se shodujeme. V podstatě každému jsem více či méně přímo řekl, že mu to říkám právě proto, že považuji za nesportovní jim lhát.

Michal

Papyr

(pátek 11. února 2000)

Ahoj Michale,

Tvoje maily ma dosť dojali - pripomenuli mi niektoré krásne úseky môjho života. Ja mám tiež dvadsať rokov, študujem a jedna takáto príhoda, ktorú si mi pripomenul, súvisí s mojím nasťahovaním na kolej.

Keďže som na milované Koleje a Menzy UK zaslal prihlášku o celý jeden deň neskôr, ako bolo potrebné, nedostal som kolej. Čakali ma cca 2 mesiace bez ubytovania. Tak som skrz jedného našinca zohnal ubytovanie na priváte, býval som sám v trojizbovom byte a platil som skôr symbolickú čiastku. No a mal som spolužiaka, ktorý bol takisto nešťastný z toho, že nedostal kolej a musí dochádzať z Plzne. Slovo dalo slovo, poprosil som majiteľa, či nemôžem ubytovať aj jeho - súhlasil. Tak mi bolo jasné, že to Zdeňkovi musím o sebe povedať. Nie je predsa možné zatajovať svoju "frajerku", s Jehnerom sa napríklad ani neobjať, ak je u mňa na návšteve atď. atď.

Zdeněk mal prísť posledným vlakom z Plzne okolo 0.00. Ja som si premyslene vypil (tak stredne veľa) a čakal som naňho v byte. Zdeněk prišiel okolo 23.45, tak som mu ukázal, kde je kúpeľňa, kuchyňa, záchod a kde budeme spať my (BTW: na manželskej). Tak okolo 0.10 sme zaľahli a ja mu hovorím: "Hej, mimochodom, ešte jedna vec: som buzerant, dúfam, že ti to nevadí. Ak by som sa ťa náhodou v noci dotkol nohou, alebo niečo také, neber to osobne, pravdepodobne sa blbo prehadzujem alebo čo." Tak sme zaspali a druhý deň sme hodili kus debatu, bol to 100% heterák, ale nevadilo mu to. Oceňuje to, že som mu to povedal a dodnes sme strašní kamaráti. Dokonca vieme o sebe navzájom veci, ktoré sme nepovedali nikdy nikomu inému a je to človek, ktorému bezvýhradne verím. Nikdy neľutujem, že som mu to povedal hneď na začiatku.

Záleží teda na tom, ako zareaguje on. Dúfam, že ako Zdeněk. Každopádne, v dnešnej dobe som sa nestretol s jediným negatívnym ohlasom na vyoutovanie sa, a to o mne vedia heteráci z rôzne veľkých miest - od 300 obyv. do 1,2 M obyv.

Každopádne ťa má rád ako kamaráta, takže snáď žiadna alergická reakcia nehrozí.

Prajem Ti, Michale, veľa šťastia (napíš, ako si dopadol) a outuj sa!
Papyr

Michal S.

(sobota 12. února 2000)

Papyr psal:
Prajem Ti, Michale, vela stastia (napis, ako si dopadol) a outuj sa!

Provedu.

Michal

Petr Š.

(pondělí 14. února 2000)

Ať si zase nemalujem tak moc duhovej sjet, tak tu nadhodím dvě zkušenosti z nedávné doby. Naštěstí se nejedná o nic drastického a je to asi nejběžnější typ záporných reakcí, se kterými se lze setkat:

První negativní reakce byla taková obranná, řekl bych. Ten maník se to dověděl po jedné "nátlakové" akci dvou kámošek, které tak dlouho rejpaly, až jsme jim to vysypali. Nějakou dobu se o tom pak nemluvilo a nedávno, když jsme si toho kámoše začali dobírat (a pozvali ho taky do STUDu), tak se nám trochu zasekl a couvnul. Raďej ne a nakonec z něj vylezlo, že se obává, aby v té společnosti nezteplal :-) atd. Jinak je ale v pohodě a až obdivuhodně snáší kapky, který občas od nás dostává.

Druhá zkušenost se mi přihodila teď ve čtvrtek. A jak mi došlo, předznamenávala tu první. Loučil se nám spolužák a ta akce byla sqělá. Přesně ta kámoška, která to z nás vymámila tehdy v létě, tam zase rozvedla debatu. No a protože nálada byla pokročilá, zapojil se i spolužák mé polovičky. Chvíli poslouchal a pak z něj začaly padat perly. Nejprv, že ho rozčiluje, jak dáváme všude svou homosexualitu naodiv. Když jsem ho začal přesvědčovat, že to tak není, vylezla z něj další perla - dneska vidíte homosexuály ouplně všude a to špatně ovlivňuje další lidi. Rozumná řeč s ním nebyla. Opakoval, že jako lidi nás bere, naši sexualitu taky, ale proboha ať se neprojevujeme veřejně... nemám rád pokrytecké jednání, ale odepsat toho člověka za to nestojí.

Nakonec jsem se ještě dověděl od kamarádky asi ten hlavní důvod jeho postoje. Má pocit, že jsem mého současného kluka - jeho výborného kamaráda - "svedl" na scestí. Všechno to má bohužel krásně zdůvodněné, zaškatulkované, ohání se Jungem, Freudem a tak. Takže se docela těžko argumentuje. :-( Nakonec jsme se svorně opili a upadli do komatu. Ráno to už bylo zase relativně v pohodě...

Petr Š.

Michal S.

(úterý 15. února 2000)

Zdravím vespolek,
tak se musím "pochlubit", před dvěma hodinami jsem využil příležitosti (no, trochu jsem si ji vytvořil, spíš to byla příležitost k vytvoření příležitosti), a Kryštofovi (ten 17letý HT) jsem to řekl. Dopadlo to úplně skvěle, první jeho reakce byla nádherná, prohlásil toto: "A já si říkal, jak to s těma ženskýma děláš, že tak stíháš ty počítače a práci. Tak to mě mrzí, že nikdy nebudu na počítače tak dobrý jako Ty, teď je mi to úplně jasné."

No, vím, že ta věta není tak úplně logická, nicméně když vezmeme v úvahu, že jsem kdysi v rámci obranné strategie proti "profláknutí se" hrál takového bezemočního člověka, který se nezdržuje ženskýma a emocema obecně, tak to vyjádřil jak nejlépe v jeho situaci mohl. Asi mu přece jen vrtalo hlavou, proč na rozdíl od něho můžu pracovat 15 hodin denně a že mi přitom nějak nevadí, že nemám čas na ženské. :-)

A úplně nejnádhernější bylo to, že se v další diskusi, která vznikla, zeptal mimo jiné co bych dělal, kdyby to o mně nějaký debil začal šířit jako drb. Jo, nádherné bylo právě to, že použil přesně slovo 'debil', čímž dal jasně najevo, že mi fandí a na čí stranu by se postavil.

Teď s mírným odstupem mě to, že jsem měl strach, docela štve, snad proto, že jsem mu jako kamarádovi nevěřil. Jo, pravdu měli všichni ti, co psali, že tím, že mu to řeknu, naše kamarádství spíše posílím, než oslabím. No, kéž bych si tím byl tak jist dříve - ale po bitvě
je každý generál...

Čili ještě jednou všem děkuji za všechny příspěvky k tématu, určitě mi pomohly. Včetně toho Petrova "negativního", po jeho přečtení jsem si uvědomil, že negativnější reakce, než popisoval, prostě nastat v žádném případě nemůže, takže jsem byl úplně klidný.

Michal

Bazilišek

(úterý 15. února 2000)

Čau Michale,
gratuluju!

Michal S. psal:
Teď s mírným odstupem mě to, že jsem měl strach, docela štve

Vidíš, já to říkal... :-) Ale když srovnám např. svůj rodinný CO s tím, co jsem tady na konfeře vykládal předtím, tak to bylo úplně stejný. Asi je ten strach potřebný, protože jinak bychom dostatečně neocenili to skvělý rozuzlení a znehodnotil by se pro nás význam toho okamžiku...

Bazilišek


Právě jste dočetli poslední část úryvků z diskuse na e-mailové konferenci GLB-L. Úryvky jsou autentické, snad jen částečně upravené kvůli vytažení z kontextu (také jsem pro lepší čtení přidal diakritiku a opravil překlepy). Jména v textu nemusejí odpovídat skutečnosti a jakákoli podobnost osob a děje by mohla být pouze náhodná :-)

Copyright © 1998-2014 Bazi. Všechna práva vyhrazena.
Založeno na CMS Joomla! Validní HTML a CSS. SEO optimalizováno. PageRank: 4.
Bazi